Paddi Apartmán

Památky v Patincech

Římsko-katolický kostel sv. Vendelína:

Původně kamenný románský jednolodní kostel z 13. století. V 1. třetině 18. století byl obnoven a v roce 1776 přebudován v barokním slohu. Menší přestavby kostela byly v polovici 19. století, na začátku 20. století a po povodni v roce 1965. Rekonstruovaný byl v roce 2002. Patronem kostela je svatý Vendelín - patron pastýřů, chovatelů dobytku a zemědělců.

Lurdská jeskyně:

Byla postavená v roce 1933 s následujícím maďarským nápisem: „Szűzmária, drága liliomszál, könyörögjél érettünk drága szent fiadnál. Remegő szívvel sóhajtunk feléd: Oldozd le rólunk a bűn kötelét!”

Památka Turul

Pomník obětím 1. a 2. světové války: je umístněn na školském dvoře.

Památky v Komárně

Pevnost

Celý novodobý pevnostní systém Komárna představuje z hlediska historických fortifikačních staveb jedinečnou památku, které význam přesahuje hranice Slovenské i Maďarské republiky. Byla největší a nejsilnější fortifikační stavbou Rakousko-Uherské monarchie. Hrot západního bastionu Nové pevnosti nese nápis: NEC ARTE NEC MARTE (Ani lstí, ani sílou). Tyto slova v plné míře charakterizují na svou dobu dokonalý, nedobytný pevnostní komplex.
Stará a nová pevnost: díky její výhodné geografické poloze území Komárna už i v středověku bylo dobře chránitelné. Archeologické výzkumy dokazují přítomnost Avarů, Keltů a Římanů. Opevňovací práce, vykonané na území dnešní Staré pevnosti v 10. století se zmiňují v Anonymově díle Gesta Hungarorum. Pravděpodobně zde stála zemná pevnost, kterou chránili vodné toky: z východu Váh a z jihu Dunaj. Řeky byly spojeny s vodným příkopem, situovaným na západ od pevnosti.

Městská radnice

Nejcharakterističtější neorenesanční památkou v Komárně je budova Radnice. Původní jednoposchoďová budova byla postavená v rocích 1718-1719 v barokním slohu. V roce 1725 byla přestavená, ale zemětřesení v roce 1763 ji úplně zničilo. Obnova budovy se ukončila v roce 1766 a v roce 1767 se přistavěla i věž, ale často se opakující přírodní katastrofy ji opět zničily. Na jejích základech byla postavená v roce 1875 podle projektů Gorstenbergena a Arvého nová Radnice, dnešní budova MsÚ v Komárně.

Nádvoří Evropy

"… Vznik Nádvoří Evropy byl motivovaný dvojnásobným požadavkem: skloubit úctu k tradicím se současnými nároky do také formy, která poskytuje do budoucnosti aj evropskými kritérii měřitelnou kvalitativní úroveň. Nádvoří Evropy vytváří v srdci města to prostředí měšťanského životného pocitu…, který byl v poválečné éře, během téměř čtyřicetiletý cenzury jako přirozený lidský nárok vymazaný ze života dvou generací…"

Důstojnický pavilon

Na jihovýchodním rohu Náměstí gen. Klapku se nachází Důstojnický pavilon, který byl vybudovaný v r. 1858-61. Na její hlavní fasádě je umístněn nápis: VIRIBVS VNITIS - V jednotě je síla - heslo Františka Josefa I. Původně budova sloužila jako soubor důstojnických bytů pro důstojníky císařské a královské armády a jejich rodiny. Na přízemí bylo zřízené kasino pro důstojníky, které dnes slouží pro reprezentační účely města. V budově sídli Městský úřad, Selyeho Univerzita, Redakce Komárňanských listů a Komárňanské televize, Svaz maďarských pedagogů na Slovensku a různé zdravotnické ordinace. Podle projektu Ing. Olivera Csémyho a s finanční podporou fondu PHARE CREDO na nádvoří se v r. 1999-2000 vybudoval amfiteátr. Most, umístněný na nádvoří symbolizuje spolupráci Komárna a Komáromu. Na nádvoří je umístněná i busta Jana Selyeho.

Muzeum maďarské kultury a Podunajska

Bývalý Palác kultury, postavený v r. 1913 v duchu pozdního romantizmu.

Kostel sv. Ondřeje

Na ulici Palatinové se nachází dominantní stavba nejen ulice, ale i města - kostel sv. Ondřeje. První kostel, o kterém se může s určitostí tvrdit, že stál v blízkosti dnešního kostela sv. Ondřeje, postavili v r. 1674-1677 jezuiti (dříve už stál na území středověkého města jeden kostel sv. Ondřeje, předpokládá se, že v blízkosti staré pevnosti). Věž kostela, na které je stálá na měděné kouli 2 m vysoká socha svatého Ondřeja využívali jako strážní věž města. Okolo kostela byl katolický hřbitov obstoupen ohradou. Na začátku 18. století, kdy město bylo ve svém výkvětu a Komárno bylo jedním z měst s největším počtem obyvatelů, se rada města rozhodla, že v sousedstvu teď už malého kostela dá vystavět nový, větší kostel. V roce 1719 začali s projektovými prácemi a 28. června 1723 položili základný kámen kostela sv. Ondřeje.

Trojičný sloup

Barokní Trojičný sloup z roku 1715 je nejstarší z pomníků na veřejných prostranstvech města. Nachází se na Náměstí gen. Klapku. Jeho postavení se váže k místným událostem povstání Rákócziho - o těchto svědčí nápis na jižné straně podstavce - a k velké morové epidemii v rocích 1710-1711, o které pojednává nápis na severní straně podstavce. Na vrcholu sloupu je umístněné sousoší znázorňující sv. Trojici a korunovaci Panny Marie, na podstavci jsou postavy pěti svatých, ke kterým se modlívali během epidemií: sv. Antona, sv. Sebastiána, sv. Rozálie, sv. Rocha a sv. Františka Xaverského, na přední straně reliéfu postava sv. Karla Boromejského. O každém světcovi je na obrubě podstavce vyrytý latinský hexametr s chronogramem (1715). Sousoší dalo město v roce 1992 zrestaurovat restaurátorem Andrejem Csütörtökim a osvětlit.

Socha generála Györgya Klapku

Před budovou radnice, v ose vchodových vrat ve vzdálenosti 28 m od budovy, stojí socha generála Györgya Klapku, hrdinského obránce města. Bronzová socha je prácí sochaře z Budapeště, Józsefa Róna. Původně byla socha postavená též na radničním náměstí 15. listopadu 1896. Původně byl pod sochou kamenný podstavec, který symbolizoval hradní bastion, na něm byla postavená socha generála a pod ním stál na vojenské vlajce lev, který symbolizoval hrdinskost generála a jeho vojáků. Na jižní straně podstavce bylo vytesané jméno generála, na severní straně byl nápis /v překladu/ "Hrdinskému obráncovi města vděčný národ - 1896". Na východní a západní straně podstavce byli vytesané města vítězných bojů, které vedl generál György Klapka: "Kápolna - Isaszeg 1848-49" a "Nagysalló - Komárom 1848-49". Sochu obepínala železná okrasná mříž, která byla vyhotovená v roce 1897.

Socha Móra Jókaiho

Památník se nachází na nádvoří Podunajského muzea, na ulici Palatinové. Zhotovený byl v roce 1936. Vyhotovil ho komárňanský sochař Julius Berecz (bronzovou sochu odlili v pražské dílně Franta Anýža a spol., podstavec z bílého vápence vyhotovil Viktor Komáromi, komárňanský kamenář). Odhalený byl 29. listopadu 1937, restaurovaný v rocích 1975-76.

Socha Franza Lehára

Franz Lehár, světoznámý skladatel operetních melodií se narodil 30. dubna 1870 v Komárně. Dílo Emila Venkova, bratislavského sochaře, které Lehára znázorňuje jako dirigenta, odhalili 5. června 1980 v parku, který nese jeho jméno. Lehárův park byl zřízený na místě zbourané ulice /1970te roky/, na rohu které stál rodný dům skladatele.